Krakov, listopad 2014

V půlce listopadu jsme se vydali do Krakova. Byl to opět jeden z našich oblíbených víkendových výletů, s odletem v pátek a příletem v neděli.

Krakov

Po více než třech hodinách letu jsme v pořádku přistáli a když jsme se konečně vymotali z letiště v Krakově, zjistili jsme, že nám autobus do centra ujel před pár minutami a další přijede až za hodinu. Naštěstí jsme v tom nebyli sami – u jízdního řádu postávali nějaký kluk s holkou. Jak jsme později zjistili, byli to dva Američani na stáži v Německu, kteří právě cestovali po Evropě. Těm se taky zrovna nechtělo hodinu čekat a jejich ubytování bylo kousek od našeho, tak jsme se domluvili, že se složíme na taxík. Cesta uběhla rychle, dílem tím, že jsme si povídali o tom, jak kdo a kam cestuje, dílem tím, že řidič uháněl, jako kdyby nás právě unesl. Nicméně přijeli jsme v pořádku, ubytovali jsme se a vyrazili do města.

Zamířili jsme samozřejmě do centra na hlavní náměstí. Jako první jsme míjeli bastion, kterým končí ulice Florianska. Po cestě touto ulicí nás zaujal jeden obchůdek s vodkou, který avizoval ochutnávku. Ještě lepší bylo, že ta ochutnávka byla zdarma a dvě slečny, co tam prodávaly, nás ani nenutily, abychom si něco koupili. Potom jsme se šli podívat na hlavní náměstí a blízké okolí. Bylo tam docela živo, prostě páteční noc ve městě. Krakov se nám hned zalíbil. Mnohá místa vypadají podobně jako Praha – podobná architektura, atmosféra, lidé, ceny – takže jsem se cítila jako doma.

KrakovDruhý den jsme vyrazili na památky. Minuli jsme bastion a – hmm, ve dne ulice Florianska vypadala tak jinak! Kostel na hlavním náměstí (Rynek Glówny) byl ještě v mlze, vedle Floriánské brány vyhrávali dva muži v krojích na trumpetu a harmoniku, na staré obranné zdi byla rozvěšena snad celá galerie nějakého malíře… Prostě pohodové podzimní ráno. Šli jsme se podívat do kostela Panny Marie na hlavním náměstí. A přestože se dalo očekávat, že v Polsku budou mít pěkné a udržované kostely, docela jsem byla překvapená. Spousta barev a ornamentů, někdy jsem si připadala jako v paláci.Krakov Potom jsme se šli podívat do budovy uprostřed náměstí jménem Sukenice. Zjistili jsme, že to je vlastně krytá pasáž s obchůdky se suvenýry. V jednom jsme si koupili hrací strojek s melodií Růžového pantera a dostali jsme poukaz na 1+1 pivo zdarma. Vlastně několik poukazů. Podle instrukcí paní prodavačky jsme místo našli a zjistili, že to není žádná putyka, ale pěkná restaurace. Trochu jsme ještě pochodili po náměstí, mezitím jsem zjistila, že mi je zima, a tak jsme šli vyzkoušet ty kupóny. Na zahřátí jsem si dala čaj a k tomu vynikající jablečný štrúdl se zmrzlinou, přítel grilovaný sýr a jako kromě toho nám přinesli nakládané okurky se zelím. Polské tapas. Navrch jsme ještě vyzkoušeli citronovou vodku. Všechno bylo vynikající! Takto posilněni jsme mohli pokračovat na našich toulkách mlhavým Krakovem. Zjistili jsme, že blízké menší náměstí (Maly Rynek) je snad ještě hezčí, než to hlavní. Poté jsme ještě podle mapy obešli nějaké kostely a pomalu se blížili k Wawelu, krakovskému hradu. Celý hradní komplex je velice pěkně zachovalý. Bohužel pro tento den už neměli žádné volné lístky na prohlídku interiérů hradu, tak jsme se šli podívat alespoň do krypty, na zvonici a do katedrály.

Sukenice
Sukenice
Rynek Glowny
Rynek Glowny
Maly Rynek
Maly Rynek

KazimierzZ hradu jsme sešli doprava směrem do čtvrti Kazimierz, což je původně židovská čtvrť. Hned na jejím začátku jsme se šli posilnit do jedné pěkně vypadající restaurace. Dali jsme si pirohy plněné masem a sýrem. Příjemným překvapením bylo, že točili plzeňské pivo. Po jídle jsme se zamotali do uliček se spoustou barů a restaurací. Jedna z věcí, které se mi na Krakovu líbily, byla, že je tam nespočet malých originálních podniků, každý v určitém stylu. Restaurace s dvorem jako u babičky, pivní muzeum s místností vybavenou jako zámecká komnata, kavárna v přírodním stylu atd. Žádné uniformní řetězcové podniky.

KrakovKrakovKrakov

V neděli jsme hned zrána utíkali na hrad, Krakovabychom dostali lístky. Dobrá zpráva byla, že v listopadu se za ně neplatí. Ta špatná byla, že jsme si na ně museli vystát docela dlouhou řadu. Ale dostalo se na nás a myslím, že to stálo za to. Hrad mi opět připomněl české hrady a zámky se spoustou nábytku, historických předmětů a příběhů. Když jsme skončili na hradě, zašli jsme se ještě podívat do jiné části města k univerzitě, vrátili se do naší oblíbené restaurace na tatarák a nějaké maďarské jídlo a pak už byl čas jít si vyzvednout zavazadla a zamířit na letiště.

KrakovKrakov

Advertisements

Leave a comment

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s